Kraniosakrální terapie, cestou hluboké relaxace

Kraniosakrální terapie je jemná a přitom hluboká forma léčení, která napomáhá přirozené kapacitě těla při samoléčbě.
Při typické terapii klient leží, zcela oblečen na lehátku ( v některých případech může i sedět ). Terapeut lehce přikládá ruce a naladí se na kraniosakrální rytmus klienta, jehož první vjem obvykle bývá pocit hluboké relaxace, která provází celou terapii.
S každou další opakovanou terapií dochází k uvolnění napětí, které později přechází i do každodenního života.
Práce terapeuta je zaměřena na psychické i fyzické bolesti, akutní i chronická onemocnění, emoční i psychickou nerovnováhu nebo jednoduše pomáhá navodit pohodu, zdraví a vitalitu.

Kraniosakrální terapie je velmi jemná, neinvazivní manipulativní technika.
Podporuje přirozený mechanismus člověka k vylepšení fungování mozku a míchy, k rozptýlení negativních důsledků stresu a zlepšení celkového zdraví a imunity.
Tato metoda vychází z poznání, že každému fyzickému projevu nemoci předchází dlouhodobá disharmonie na jemnohmotné úrovni a že mezi pánví ( os sacrum ) a lebkou ( cranium ) existuje významná souvislost, která se projevuje v páteřním kanálu, který tvoří spojení mezi kostí křížovou a lebkou.
Zde pulzuje liquor cerebrospinalis ( mozkomíšní mok ), který omývá, vyživuje, detoxikuje a chrání jako tekutina náš mozek a míchu a je kraniosakrálním systémem pumpován frekvencí 6 – 10 krát za minutu. Jemná vibrace, která přitom vzniká se šíří do celého těla.
Techniky kraniosakrální terapie jsou zaměřeny na nejvyšší možnou harmonizaci pulzující energie a tím na aktivaci vlastních samoléčebných schopností těla a jejich stimulaci.
Jedním z pilířů kraniosakrální terapie je využití vzájemné propojenosti jednotlivých částí těla s orgány, energetickými centry, emocemi, mentální i duchovní rovinou.
Jejich vzájemným ovlivňováním touto velmi jemnou technikou dotykového působení na člověka se tak spouští podvědomé samoléčící procesy v lidském těle.